Tallinn

Dnes to poprvé vůbec nebude o školství. Měli jsme volný den, tak jsme se domluvili a vydali jsme se trajektem do Estonska na návštěvu Tallinnu.
S námi i mnoho Finů. Většinou s kufry, které byly ráno podezřele lehké - prázdné! Zato večer se vraceli zpět s těžkými cinkajícími kufry plnými chlastu. Někteří ani neměli kufr, krabice s alkoholem měli naskládané na takovém rudlu na kolečkách. A vrcholem byla jedna mamina s kočárkem, ve kterém chybělo mimino. Zato byl od podvozku až po boudičku narvaný  lahvemi.
Ale vraťme se zpět k dopoledni. Jeli jsme trajektem Superstar, cesta trvala asi dvě hodiny. Většinu času jsme trávili v pohodlí měkkých sedaček, protože venku bylo hnusně, deštivo a větrno. Jasně, že jsem se také procházel po otevřené palubě, ale vítr byl tak silný, že se skoro nedalo chodit. A až na záď jsem si ani netroufnul, nebyl jsem si jistý, zda bych neskončil přes palubu.
V Tallinnu počasí střídavé, chvíli pršelo, chvíli jen zamračeno. Měli jsme čas asi čtyři hodiny a pro mě osobně to bylo tak akorát. Prošel jsem se nad i pod hradbami, vlezl do několika kostelů, podíval se na náměstí. Tallinn je pěkné město. Obzvlášť mě zaujal pod hradbami takový park s přírodními expozicemi zřejmě symbolizujícími Estonsko. Něco z toho je na fotkách.
Tady jsou tallinnské fotky: https://picasaweb.google.com/103626790612647825074/Estonsko.
O cestě zpět už byla řeč, zase bylo škaredě, ale pak zpoza mraků a do deště vykouklo zapadající slunce a potěšilo nás duhou. Z moře jsme duhu ještě neviděl. Šťastně jsme dopluli, i když tentokrát se loď jmenovala pouze Star.
Cestou z přístavu jsme nejprve potkali manifestační jízdu cyklistů. Jelo kolem nás mnoho desítek (ne-li set) cyklistů, všichni vzorně svítili, k tomu cinkali na své zvonky a klaksony.
O kus dál jsme se zase připletli do nějaké demonstrace. Jak jsme tak šli vzorně ve skupině, najednou v čele před námi šli nějací lidé, cosi pokřikovali a mávali transparenty. Ale třeba šli jen na fotbal...