Dnes jsme navštívili jedno lyceum a odpoledne jsme zašli na velvyslanectví.
Helsinki Normal Lyseum v sobě zahrnuje lower secondary a upper secondary, čili 7.-9. třídu a gymnázium. Je to zase fakultní škola helsinské university, stejně jako ta Viikki v pondělí. Mají asi 550 žáků. Ve třídách mají tak 15-20 žáků (jako fakultní škola mají povoleny o 25% nižší počty než ostatní školy). Vyučování začíná v 8:15, v pátek se vždy po 1. hodině scházejí všichni v posluchárně, kde si upevňují ducha sounáležitosti se školou. Vyučovací hodina trvá 75 minut. Na tuto délku přešli před pár lety. Je to efektivnější, protože toho více stihnou. V matematice je to moc dlouhé na soustředění, tak si uprostřed dávají pauzu vyplněnou konzultacemi, prostě volnější činností.
Výuka je rozdělena do 5 period (termů), v každé periodě se mohou (nemusí) učit jiné předměty. Např. v 8. ročníku je fyzika či chemie pouze v jednom termu, kdežto matika či cizí jazyk ve více. Perioda trvá zpravidla 8 týdnů. Zůstaňme u fyziky. V 8. ročníku ji mají jen v jedné z těch period. Zajímavé je pořadí témat: v 7. třídě začínají vlněním, optikou, elektronikou, končí v 9. třídě mechanikou. Tedy trochu naopak než u nás. Osmáci mají v periodě 3 hodiny fyziky týdně (po 75 min.).
Ty periody jsou všude na upper. Na lower bývají většinou normální pololetí, ale na této škole mají také ty periody.
Zúčastnil jsem se celé hodiny fyziky v 8. ročníku. Mladá sympatická učitelka Elena (dál jsem si to nezpamatoval) to s žáky uměla. Žáků bylo 17. Probírali tlak.
Na začátku hodiny opakovali řešení nějakého úkolu z minula. Přes vizualizér jim promítala předměty z různých materiálů a cosi o nich finsky brebentili. Vizualizér je zřejmě povinnou výbavou všech finských tříd. Pak se pustili do tlaku. Definovali si jej jako podíl síly a plochy a zjišťovali svůj vlastní tlak na podlahu. Ze své hmotnosti si vypočítali tíhovou sílu a plochu určili obkreslením boty na čtverečkovaný papír. Paní učitelka to předváděla na sobě. Nazapomněli se zabývat i převodem čtevrečních centimetrů na čtvereční metry, žáci sami připomněli, že musí tu plochu vynásobit dvěma (mají 2 nožičky). Pak to dělal každý z nich sám. Taky jsem si to zkusil a podle mých výzkumů můj tlak na podlahu je asi 15 kPa. Když byli hotoví, diskutovali o tom vzájemně. Paní úča chodila kolem nich a zapojovala se do diskuzí. Ti, co byli dříve hotovi, zabývali se čímkoliv jiným. Kluci navzájem zkoušeli rukama páku, holky si posílali nějaké SMSky, ale jakmile ostatní skončili a začali se věnovat látce, zase všichni dávali pozor. Jednu holku to vůbec nebavilo - sama nám to řekla, když jsme se jí zeptali. Bylo to na ní i vidět. Nebyla tak aktivní, ale všechno, co měla dělat, také udělala.
Když všichni spočítali svůj tlak, diskutovali o výsledcích. Jaktože velký kluk nemá větší tlak něž někdo menší? Protože má ten větší i větší plochu chodidel. Jedna z děvčat měla boty na podpadcích - hned to vycházelo jinak. Myslím si, že takto si to, jak se počítá tlak, musel zapamatovat každý. Pak se ještě bavili o tlaku atmosférickém a hydrostatickém a hodina skončila.
Žáci odešli a paní učitelka s námi ještě asi půl hodiny rozebírala a diskutovala. Od ní mám některé ty chytrosti v úvodu a pokračuji dalšími:
Fyzika v osmičce je tedy jen jednu periodu. Na konci je větší test (mohou být i dva), mezitím i pár kratších. Zásadně písemně, ne u tabule. Ale když dostávají domácí úkoly, může někdo dobrovolně přijít k tabuli a rozebrat to. Nevadí, když je to špatně, protože i chybami se učí. Taky hodnotí jejich aktivitu. Známky ve Finsku mají hodnotu od 4 do 10. Tato třída je dobrá, má průměr 7,5.
Zatímco na lower secondary se dostanou podle místa bydliště, na upper je to podle známek v 9. třídě, na toto lyceum berou s průměrem >9, protože je to velmi prestižní škola. Ale dle slov p. učitelky, i na jiných středních školách, kde nejsou tak přísná kritéria, je kvalita srovnatelná. Běžně berou na střední odborné školy s průměrem 7-8, ale je o ně vzrůstající zájem, takže někde jsou přísnější požadavky než na všeobecné SŠ.
Ještě k domácím úkolům: jsou povinné. Když někdo jednou - dvakrát nemá, ještě to tolerují. Když někdo nemá třikrát, škola kontaktuje rodiče a řeší to s nimi.
Když někdo déle chybí, věnuje se mu pak speciální pedagog, aby to dohnal.
Pak jsme tam šli do školní jídelny na oběd. Poté, co jsem viděl, že je i polévka, zajásal jsem. Konečně! Vzápětí jsme ovšem zjistili, že je pátek, tudíž postní den, a proto je pouze polévka. Ale na druhé straně jsme ocenili, že to jde. Prošlo by to u nás přes všechny ty byrokratické stravovací normy? No a já jsem to pořešil tak, že jsem si dal 2 talíře (stejně byly na výběr 2 druhy) a byl tam i chleba.
Pak jsme ještě absolvovali přednášku pana ředitele v posluchárně. Pár dalších faktů z ní:
Po skončení každé periody se všichni učitelé sejdou na takovém teambuildingu, kde si vyměňují zkušenosti.
Maturita: celkem 4 zkoušky, vybírají z rodného jazyka, druhého národního jazyka (tj. finština/švédština), matematiky, cizího jazyka, humanitních a přírodovědných předmětů. Jediný povinný je mateřský jazyk, nedá se maturovat z informatiky.
Výuka náboženství je povinná. Pro většinové luterány není problém, pro menšinová náboženství musí být aspoň tři. Je-li jich méně, mají spolu s ateisty místo toho etiku.
Poslední oficiální návštěvou bylo naše přijetí na velvyslanectví České republiky. Pan Bažant, zástupce velvyslance je sympaťák, zvláště pro mě pak poté, co vyšlo najevo, že do práce jezdí na kole. Má to 10 kilometrů.
Dnes jsme vyjímečně skončili dříve, takže jsem měl čas zajít do zvláštního kostela vytesaného do skály. Více jistě napoví fotky, ale tu atmosféru s hudbou nevystihnou. Bylo to úchvatné.
Večeři jsme měli v domě Vltava, kde jsme pak v užším kroužku chystali strukturu prezentace o finském školství a o naší stáži.
Aktualizoval jsem fotogalerii Finsko, ale popisy těch fotek už nechám na doma. Zítra se letíme...
Žádné komentáře:
Okomentovat